články

Centra měst kompletně bez aut. Zelená utopie nebo nový standard?

Aby se nám lépe dýchalo a žilo – základní premisa vzniku a následné debaty kolem tzv. nízkoemisních zón. Zpravidla se zavedení těchto zón týká center větších měst, která by na základě vyhlášky měla omezit přístup automobilům nesplňujícím předepsaný emisní limit. Cílem je snížení hluku, větší bezpečí chodců, zlepšení kvality ovzduší, a tedy i celkového života ve městě. Pro rezidenty městských center win-win, ne? Z žádné regulace se ovšem neradují všichni. Kde nízkoemisní zóny fungují a jaká jsou naopak jejich úskalí?


Asi vás nepřekvapíme informací, že průkopníkem nízkoemisních zón bylo Švédsko, které první takovou zónu zavedlo už v roce 1996 v Göteborgu. Takže zatímco v České republice jsme si žili svůj devadesátkový sen, ke kterému divoký a nezřízený automobilismus bezesporu patřil a snižování emisí v městských centrech nebylo na pořadu dne, Göteborg díky tomuto opatření snížil až 40 % prachových částic z nákladní dopravy.

Překvapivým zjištěním jistě také nebude, že nízkoemisní zóny jsou populárním opatřením a velkým tématem v Německu – od ledna 2009 zde můžete potkat více než 40 zón, mimo jiné v Berlíně, Hannoveru, Mnichově a dalších městech. A protože „Ordnung muss sein“, funguje u našich spolkových sousedů systém nízkoemisních zón v kategoriích – podle povolených typů limitů, které automobily můžou v dané oblasti vypouštět. Celkem nízkoemisovky fungují napříč zeměmi EU ve více než 70 městech a 8 zemích.

Všude dobře, doma nejlíp?

Jak to je se zaváděním nízkoemisních zón v Česku? Ačkoli se návrhy na tyto zóny objevují na stole městských magistrátů už pár let, zatím se nepodařilo sladit všechna pro s podle vedení tuzemských měst výraznými proti. Vedení Prahy i Brna si především neví rady s případným navýšením parkovacích míst mimo centra, kterých by byl v případě zavedení nízkoemisních zón zase o něco větší nedostatek. Brnu pak navíc prý chybí alternativa pro motoristy, která by průjezd přes centrum nahradila, ideálně pak funkční městský okruh, který je zatím nedokončený. A samozřejmě se řeší také legislativní rámec.

Nízkoemisní zóny podle EU počítají se zpřísněnými parametry, což by v případě Prahy znamenalo přístup do zóny pro cca 15 % výrobně nejstarších vozidel. Zvažuje se i varianta odstupňovaných zón s různými limitními hladinami, kde nejpřísnější limit platí pro úzké historické centrum.

Zatím je centrum Prahy spíše zvláštním klastrem rozporu – místo zákazu vjezdu aut sem nemůžou cyklisté.

Praha nebo Bratislava?

O zónách se uvažuje i v dalších městech – například v Ostravě či Plzni nebo Zlíně. Podle studií, které si ostravská radnice nechala vypracovat by se ovšem hladina škodlivin v centrech snížila pouze zanedbatelně. Města spíše než o zónách přemýšlí o celkové reorganizaci dopravy uvnitř města jako v případu Plzně. Nezanedbatelný faktor, který prosazení zón jistě ovlivňuje, je mimo jiné i to, jaké vozy české rodiny vlastní – nejvyšší emisní normu (a zelenou plaketku) totiž splňují pouze automobily se vznětovým motorem uvedeným do provozu po lednu 2006 a produkující emise odpovídající normě Euro 4.

I na Slovensku je třeba vyřešit nejen legislativní, ale také praktický rámec podobných opatření. Slovenští odborníci si uvědomují, že by zóny pomohly zlepšení životního prostředí ve větších a dopravou zatížených městech, nicméně i zde je třeba v první řadě vyřešit parkovací politiku a najít navazující řešení městské hromadné dopravy.

Východní přísliby ojetých dieselů

Nedořešená situace s nískoemisními zónami v České republice, na Slovensku a dále na východ má ještě další vyústění. Mnoho ojetých dieselových vozů, které v německých spolkových zemích nesplňují právě povolené emisní limity, putuje do autobazarů na východ – Českou republikou počínaje, Rumunskem či Srbskem konče. Předseda české Asociace prodejců použitých automobilů-autobazarů Petr Přikryl se pro ČTK nebál použít slovo „invaze“. Podle Přikryla jezdí dovozci do Německa a využívají momentálního znejistění tamního spotřebitele. Emisní limity se právě na diesely zpřísňují a Německo rozšiřuje síť měst, která nízkoemisní zóny zavádí. Přikryl ovšem jedním dechem dodává, že je český trh s ojetinami kultivovaný, reaguje na nové zprávy a že zájem o koupi nových naftových aut z dlouhodobého hlediska klesá.

Uvidíme, jak se u nás podaří sladit všechna pro a proti – vlk se nažere a koza zůstane celá. Ale znáte to, každá koza ráda čistý vzduch!

Děti v autě. Jak je ochránit a nepřijít o nervy?

Jen málokterá životní situace vyžaduje od svých aktérů takovou dávku trpělivosti, tolerance a umění zachovat si chladnou hlavu jako cestování v autě s malým dítětem či dokonce vícero dětmi. Stres plyne i ze zvýšené zodpovědnosti, kterou na nás taková situace klade. Jak děti dovézt na určené místo v bezpečí a nezbláznit se z toho cirkusu?

PŘEČÍST CELÝ ČLÁNEK

Jak na první pomoc při dopravní nehodě

Jak se jezdí na kole, prý nikdy nezapomenete. S první pomocí to ale není tak snadné, byť jsou jednotlivé kroky logické a není jich mnoho. V běžném životě ji většina z nás naštěstí moc často nevyužije, a tak je třeba slábnoucí paměť procvičovat, protože v případě nutnosti není na googlení na mobilu čas.

PŘEČÍST CELÝ ČLÁNEK

Nové auto na léto, nebo na balón?

Příroda se bude pomalu probouzet ze zimního spánku a společně s ní i naše energie a touhy, v tom horším případě alergie, ale o té se dnes bavit nebudeme. Na silnicích se společně s příchodem jara začínají objevovat motorky a nové automobily. Patříte k těm, kteří plánují obnovit svůj vozový park?

PŘEČÍST CELÝ ČLÁNEK

Tipy pro řidiče

Získejte tipy, příručky a novinky pro řidiče, které vám budeme pravidelně zasílat